Turnaje se samy neuspořádají. Je k tomu potřeba organizátorské jádro a také armáda dobrovolníků. Ta má na starosti úkoly od spottování na jamkách, zaznamenávání skóre, pomoc v turnajovém centru až po stavění a bourání samotného hřiště. Během finálového kola zastavil pár z nich Honza Studnička, abychom přiblížili, co je sem dotáhlo a s jakými zážitky budou odjíždět.

Matěj Štěpán

vedoucí scorekeeperů

Dobrovolníci Konopiště Open 2025Měl jsem na starost scorekeepery, to znamená rozpis toho, kdo kdy půjde, shánění co nejvíce lidí, jejich instruktáž a pak taky sám scorekeeping dalších skupin.

Dostal jsem se k tomu tak, že jsem napsal Kryštofovi, že bych chtěl pomoct, protože tento turnaj je super a cítím se dobře, když můžu pomáhat. Kryštof mi předal roli hlavního scorekeepera a já jsem řekl, že do toho jdu. Sice mě čekají státnice, ale tohle si prostě nemůžu nechat ujít.

Byl jsem tu už v letech 2021 i 2023 a zpátky mě přitahují hlavně lidi. Vždy to jsou oni, ta atmosféra a ten fakt, že můžu něco tomuto sportu vrátit, a být součástí skvělé komunity, toho tvrdého jádra.

Můj největší zážitek? Asi když jsem loni vyhrál puttovačku, to bylo fajn. Ale upřímně, není to o jednom zážitku, ale o vstřebávání té atmosféry jako takové. Já se tu cítím prakticky jako doma. Tady mám pocit, že je pro mě discgolfová komunita rodinou. Od hráčů jsem se zatím setkal jen s tím, že mě berou jako dalšího kámoše, co s nima jde kolečko. Jsem hrozně rád, že tu je taková atmosféra.

Matouš Novák

startér

Podařilo se mi zaregistrovat jako startér a byla ve mě od organizátorského týmu vložena důvěra, že tuto úlohu zvládnu. Mojí rolí je posílat všechny hráče a hráčky z první jamky na hřiště. Řeknu jejich jména, sponzory a zemi, kterou reprezentují. Už jsem to dělal dřív, ale i tak jsem stále nervózní. Myslím si ale, že vlastně ta nervozita mě pohání kupředu, abych ze sebe vydal to nejlepší, aby se to těm hráčům a hráčkám co nejvíce líbilo.

Výslovnost cizích jmen je náročná, ale prošel jsem si tím už dva roky zpátky, kdy jsem se připravoval pět hodin celou cestu vlakem z Opavy do Benešova. Nyní jsem se připravoval obdobným způsobem, tak čtyřikrát znovu projel startovní listinu turnaje. Mým nejlepším pomocníkem v tomto problému je překladač, kdy si můžu nechat vyslovit jejich jméno v tom či onom jazyce, a pokud si nejsem úplně jistý, tak se jich zeptám před startem prvního kola.

Hráči oceňují to, že se tady o ně hezky staráme, a to jak dobrovolníci, tak organizátorský tým Konopiště. Musím říct, že stejně jako já to tu ti hráči z celého světa milujou. Pro mě to jsou učitě ty nové zážitky, přátelství, spousta “handshaků”, fotek, “fistbumpů”… a jo, je to o těch zážitcích. A musím říct, že už ani nevím, kam je dávat.

Michael Studnička

safety official

Moje největší role je o bezpečnosti na hřišti, ať už se jedná o hráče, diváky, nebo celkově o to, aby turnaj proběhl v pořádku. Před turnajem jsem měl schůzky s DGPT manažerem, který má právě bezpečnost na starosti, a posílal jsem mu předvyplněné dokumenty, abychom společně prošli základní body pro zajištění bezpečnosti v rámci turnaje.

Dobrovolníkem jsem chtěl být jednak proto, že se ČADG podílí na pořádání, tak i proto, že je to jedna z největších, nebo určitě největší, akce letošního roku v rámci České republiky. Chtěl jsem být u toho a vidět, jak může discgolf v Česku růst a jaké turnaje se tu můžou pořádat.

Největší zážitek je těžké vybrat. Za tu dobu, co jsem tady, je to určitě to, kolik lidí může v Česku přijít na turnaj, a jak se dokážeme společně spojit a připravit takové podmínky, aby tu mohl proběhnout turnaj DGPT.

Cítil jsem se určitě super. Myslím, že je vidět, jak dobře ten tým funguje, ať už to, co dal dohromady Kryštof, nebo hřiště, které připravili Greplík s Pecou, nebo Pavel Prachař s dobrovolníky. Všichni tu odvádějí super práci. Cítím se mezi nimi dobře a je to tady skvělý zážitek.

Robert Novobilský

spotter

Na turnaji jsem jako spotter, zatím jsem byl na dvanáctce a teď na pětce. Byl jsem tu už před dvěma rokama a strašně se mi to líbilo. Navazuje to na amatérský turnaj, a protože tu hrál syn, přihlásili jsme se i na to pomáhat. Každá ruka, která pomůže, je dobrá.

Je to tu dobré, hráči se chovají pěkně a vlastně i poděkujou, že tu jsme, a člověk pozná i ty celebrity, co normálně nevidí. Největší zážitek bude pro mě, že jsem viděl hráče, které jsem mohl, jako je třeba Niklas a samozřejmě i naše, Jakuba, Knapyho, Bohdana a tak.

Honza Vejrosta

spotter

Jako dobrovolník spottuju na šestnáctce a primárně je to kvůli bezpečnosti, aby si skupiny neházely disky na záda, a taky kvůli divákům. Když pak přijdou mužské kategorie, tak spottuju i u koše patnáctky.

Jelikož pomáhám v Praze s Běchovickým Trnem, pomáhání mi není cizí. Člověk tak vlastně uvidí ty lepší hráče a užije si ten turnaj jinak. Je to turnaj s úplně jinou úrovní a podívá se na to, jak by se mu jednou mohl podařit třeba nějaký hezký hod.

Z prvního kola si určitě budu pamatovat Ezrův eagle tady na šestnáctce, který prostě zaparkoval nějakých 160 metrů pod koš, takže asi tohle. Takové rány, které si člověk myslí, že v televizi vypadají úplně jinak, ale v reálu to je prostě neskutečný. No a včera jsme měli puttovačku, nevím, jak je to možné, ale vyhrál jsem ji já. Puttování není moje nejsilnější stránka, ale když má člověk tři disky, tak to jde lépe než jen s jedním, takže super.

Dominik Luong

stavěč hřiště

Stavěl jsem hřiště a staral se o něj během amatérského i profi turnaje. Na samotné stavění nás bylo šest nebo sedm. Není to tak náročné, ale je toho hodně a nároky jsou vysoké, takže tak. Ale nás to baví, my jsme srdcaři a já sem jezdím vlastně už od roku 2013.

Ten čas si tu umíme užít a po stavění chodíme klasicky pětku kolem Myslivny, většinou o pivo. To se vždycky hodí po té práci, vyhrát pivko. A jinak prostě kytara, zpěv, zábava.

Během turnajů se role mění, chystáme hřiště před prvním flightem, a na konci kola pak řešíme, v jakém je stavu, jestli je potřeba dosypat výhoziště, opravit koše a tak.

Přihlásit se mě popravdě přiměl asi Míša Grepl, který řekl, že tu bude s Pecou stavět hřiště a jestli nechci jet taky. Jezdíme tu roky a roky, jsou tu dobří lidi, a být součástí něčeho velkého je asi to nejlepší.

Největší zážitek z amatérského turnaje bude asi to, že jsem Nikolu (Mikuláštík) pomohl jako caddie dovést k vítězství. A z toho velkého, že jsme to nějak spolu dotáhli do top20, je na cash listu, a doufám, že to tak bude dál.

Jarča Havířová

scorekeeper

Moje role byla scorekeeper, respektive statskeeper, takže jsem chodila s flightem a zaznamenávala každý hod, který hráči hodili. Je to super, všichni hráči, se kterýma jsem šla byli hrozně příjemní, hrozně vděční, že to pro ně někdo dělá. Bylo to moc fajn.

Přidat se mě přiměla Kryštofova výzva na Ať to lítá. Přemýšlela jsem už před tím, že budu dělat dobrovolníka, a když Kryštof dal výzvu, nebylo o čem přemýšlet. Být takto s hráči, vidět jak hrají, mít možnost si to porovnat s vlastními hody z minulého týdne a tak, je to super.

Jeden konkrétní zážitek si nepamatuju, ale celá ta atmosféra ve mě zůstane. Hody, putty z velkých vzdáleností a tak, to si budu pamatovat. Ten turnaj samotný je pro mě jako pro hráče výzva, ale jinak vnímám ten obrovský posun, který se u nás udělal, kam se discgolf vyvíjí a co kluci dokázali zorganizovat.

Pavel Prachař

náčelník dobrovolníků

Být šéfem dobrovolníků spočívá v takové různé směsici věcí. Zásadní je samozřejmě hlídat, aby se všichni dobrovolníci měli dobře, aby všichni byli v klidu, byli spokojení a nikdo neměl žádný problém. Další důležitá část je rozdělení pozic, kde kdo další den bude pracovat. V tom jsou takové dvě největší oblasti, to znamená spotteři na jamkách a scorekeepeři u jednotlivých skupin. Plus potom ještě nějaké speciální pozice navíc, které je taky potřeba přidělit, ale není to nic těžkého, protože dobrovolníci se hlásí opravdu dobrovolně a s nadšením, takže se všechny pozice bez problému naplní a nikoho nemusím nikam nutit.

Všichni vypadají fakt spokojeně, zrovna dneska říkali kluci, co šli crowd control s lead flightem holek, že to bylo fakt za odměnu a bylo to super. Mám tu i svoje vlastní dítě jako spottera a to bylo taky hodně spokojené. Spousta hráčů si s ním povídalo přímo, vlastně i ty největší hvězdy mu děkovaly za to, že spottuje a byl z toho nadšený. Myslím si, že snad je to většinou příjemná práce a všichni si to užívají.

Oba dva dny jsem šel jako crowd control s lead flightem MPO, takže hřiště jsem si několikrát prošel a vlastně teď ještě jednou dokola projdu. Určitě bych toho rád viděl o něco víc, ale i takto je to fajn.

V této pozici jsem letos podruhé a vlastně to byla i nějaká náhoda před těmi dvěma lety. Prostě jsem potkal Kryštofa a fakt jsem se mu drze nabídl, jestli pro mě nemá nějakou funkci a on řekl, že by to vlastně asi šlo. Předtím jsme to ještě dělali dohromady se Štěpánem Mackem, který tu ale letos není, takže jsem to převzal úplně, ale myslím, že trošku jsem se mu vnutil. Nějak jsem Kryštofovi řekl, že bych se na tom chtěl podílet a on mě vzal za slovo a přidělil mi funkci.

Výzvy jsou různé a je to hodně drobných věci, které postupně přicházejí, typu: tady došla voda na jamce, teď je potřeba někoho poslat na crowd control, tady na jamce na druhé straně hřiště je potřeba měnit spottery. Dneska jsme třeba měli i jedno malé zranění scorekeepera, které bylo potřeba vyřešit akutně. Je to spíš takový ne úplně obrovský, ale postupný příval drobných úkolů, které je potřeba řešit rychle a tak aby byli všichni spokojení. Doufám, že jsem v tuto chvíli osoba na spravném místě a zatím si nikdo nestěžoval, takže si myslím, že dobré.

Moje oficiální vyjádření je, že tady pracuju hlavně proto, abych mohl jezdit Gatorem, takovou čtyřkolkou, kterou se jezdí po hřišti, protože to je čistá zábava a to si jindy v životě neužiju. To by mi stačilo jako odměna tady. Další věc jsou vynikající burgery, které tu griluje Julda, takže to už by bylo přes míru jako odměna a to by mi stačilo. Jinak je to pro mě takové vyskočení ze všedních dnů, protože jinak chodím klasicky do práce celý rok a tady kvůli tomuto si beru pár dní dovolené z práce. Je to vlastně úplně jiný druh činnosti, než normálně dělám a mezi fakt příjemnýma lidma, kteří jsou vděční a spokojení s tím, co tady dělají. Za mě je to sice velmi aktivní, ale vlastně dovolená.

1